Radní dávají kapelám na CD i klipy
M.F. Dnes ( 26 září 2007) Ivan Truhlička
Amatérské kapely by měly opustit sklepní
zkušebny a urychleně se přestěhovat
do Trutnova. Tamní radnice totiž velkoryse
přispívá místním muzikantům na nahrávání
cédéček i na natáčení klipů. A zdaleka nemusí
jít jen o nějaký líbivý pop pro široké masy.
Šanci mají i mnohem tvrdší party.
"Vyndej, zandej, mele hubou a poulí bulvy
Saracén. Hlásí bouli jeden malej, ale už taky
kretén. Moudrý Khon vypil klidně odpolední
Sářin čaj. Olin nos těší se taky na upatlanej
nosí ráj", rýmuje například v jedné ze svých
písní trutnovská metalová kapela Nior W.,
které radní nedávno přidali deset tisíc korun
na natočení jejich prvního videoklipu.
Natočení klipu doporučili radní.
"Správně mají zájemci podávat své žádosti
nejpozději do poloviny ledna. Ale někdo
stanovená pravidla pořádně nezná a tak
požádá třeba až ve druhé polovině roku.
V takovém případě už žádost neposuzuje
komise, podporu rovnou schvaluje rada na
základě doporučení nejužšího vedení.
A to je i tento případ", vysvětluje
trutnovská místostarostka a předsedkyně
kulturní komise Hana Horynová. Sama mezi
příznivce místní metalové scény nepatří.
"Na koncerty Nioru W. nechodím a na radě
jsme jejich tvorbu opravdu neposlouchali.
Ale kolegové kapelu dobře znají a doporučili,
abychom natáčení klipu podpořili".
Přestože si trutnovští radní v rozhodnutí
nevymínili podporu nějakého konkrétního
songu, kapela se projevila jako mimořádně
seriozní partner a pro filmové zpracování
si vybrala umírněnou lyrickou novinku
Svítá. Horší by zřejmě bylo, kdyby volba
padla třeba na hit Prochlastanej ráj. S jeho
podporou by mohli mít někteří méně
tolerantní občané podkrkonošského města
přece jen trochu problémy.
"Zubní pastu tu můžu mít,
nejlepší je spofavit.
Kousek chleba a řádnej špek,
piva častej závdavek.
To je dobrý, to je dobrý, prochlastanej ráj",
zpívá v Prochlastaném ráji energická
frontwoman kapely Marcela Skin.
Článek je zkrácen, zpolitizovaná část
je vynechána. Tímto děkujeme panu
Truhličkovi za pochopenía zdravíme -
čelem k popovým masám
a mládí fpřet k lepším zítřkům.
Něco slov k vypařovacímu kolu
Skutečné ligy
23. 7. 2005
Kapela Nior W. přijela až z dalekého
Trutnova. V základním kole excelovala
především její zpěvačka.
Mimo ní kapela staví i na hutných rytmech
a neskrývá svou touhu hrát muziku jako
známí Audioslave. Porota by však v tomto
případě ocenila více vlastní tvorby, která
by jistě posunula tuto perspektivní kapelu
o krůček dál. Nicméně i taktopředvedený
výkon je pro posluchače atraktivní.
Aprílovka aneb Nior W., RHCP revival
a Enter v AC klubu
Zatímco v běžném životě školním či
pracovním se na Apríla stáváte terčem
nejrůznějších šprýmů (a někdy jsou i vtipné,
považte!), v králové hradeckém "ácéčku" si
pro nás připravili hudebnímenu o třech
chodech. Takové nabídce jsem neodolal
a nyní se spolu podíváme, jak mi chutnalo.
Akce začala již v 18:30 a celkem velký zájem
návštěvníků sliboval minimálně kvalitní
diváckou kulisu. Jako první se chopili žezla
Apolónova trutnovští Nior W. (zkoušel jsem
zjistit prapůvod tohoto slova, však odpovědi
mi nebylo dopřáno).
Hudbu této formace bych mohl nazvat pádný
neboli hutný bigbeat se silnými melodickými
refrény a našláplou, přesnou rytmikou v čele
s postarším, nicméně entuziasmem sršícím
panem basákem a dobrou zpěvačkou.
Chvilkami mi muzika Nior W. připomněla
hlavně svým soundem druhou desku od
skupiny Alice, ale to je velice přibližné
a možná i zavádějící. Kapela ve složení
zpěv, kytara, basa a bicí předvedla kvalitní
výkon a svým propracovaným, zajímavým
a neoposlouchaným rockem velice potěšila
nejedno divákovo ouško.
-tibi-
(recenze časopisu FLASHBACK)
Happy Days 2008 - první a poslední...
Ten pátek 18. července 2008 byl
nádherný letní den. Měli jsme s kapelou
zahajovat program ve dvanáct hodin na
velké hlavní stage a tak jsme dorazili
na hradecké letiště krátce po desáté.
Už na cestě k areálu nám bylo podezřelé,
že místo proudících davů na "rozjetý"
festival, jsme zahlédli jen ospalého
sedláka s kosou, pokuřujícího na blízké
louce a šťastně se zubícího na modrou
oblohu. Na akreditaci nás každého
označkovali dvěma stejnými páskami,
prý někdo zapoměl dát vyrobit jinou
barvu pro V.I.P. a proto musíme mít na
rozdíl od ostatních návštěvníků pásky
dvě.
Když jme po několika zajížďkách
konečně našli hlavní stage, čekalo
nás další překvapení. Postavili jsme si
svoje Marshally, ale ty na podiu
vypadaly jako ve skladu, protože i když
se za hodinu mělo začínat, technika byla
uložena v transportních bednách a nikde
ani noha. Na dotaz kde jsou bicí jsme
se dozvěděli, že k dispozici jsou pro
všechny stage jen jedny "putovní" a že
se je pokusej sehnat. Sehnali a také je
na tři pokusy po částech dovezli.
Když se konečně objevili zvukaři, zvládli
postavit scénu a nazvučit nás během
dvou hodin - byli to profíci. Začali
jsme tedy hrát s hodinovým zpožděním,
ale to prý je v pohodě, neboť když se
mělo ve čtvrtek začínat, byla tady ještě
zelená louka a některé kapely dnes
odřekly vystoupení a nepřijedou.
Tak jsme si udělali veřejnou zkoušku
před několika brigádníky kteří neustále
převáželi na malých čtyřkolkách
odněkud někam mobilní WC, před
ochrankou a asi pěti diváky.
Dohráli jsme, sbalili si věci a šli se projít
po festivalovém areálu. Hangáry pro
letadla a hospody ve stanech byly nabité
sudy s nevypitým pivem. Stoly a lavice
však marně čekaly na ž návštěvníky.
Ti nedorazili. Všude pusto a prázdno,
i výčepáci a prodavači tretek se ztratili,
protože nebylo komu prodávat.
Když jsme viděli jak na malé stage
hraje jakási dívčí kapela jen pro dvojici
milenců kouřících vodní dýmku, bylo
nám jasné, že to tady špatně dopadne.
A opravdu. Avízovaný největší festival
v historii skončil dřív, než skutečně začal.
Pořadatelé si vzali moc velké sousto.
Ohlédnutí za Open air festivalem
Trutnov >2006
Tak už zase čekáme na příští rok.
Kouzelné vzpomínky však mnohé z nás
budou hřát ještě hodně dlouho. Čím je
vlastně trutnovský Open air v české
kotlině tak vyjímečný, může pochopit
jen ten, kdo tohle setkání prožil.
Letošní devatenáctý ročník byl opravdu
o setkávání a jak říká Geronimo, zasáhla
vyšší mocnost. Krakonoš nám poslal
skvostné letní počasí, výběr kapel byl
dokonale nekomerční, pivo nepáchlo,
stanové městečko i přes invazi rudého
narušitele, žilo v naprosté festivalové
pohodě. Lidé povolaní i nepovolaní píší
o kapelách které to rozbalily nebo
naopak, ale je to jejich práce.
O toleranci, ohleduplnosti, přátelství
a lehce mrazivé magii místa, si jen
povídáme, protože i básníkům musí
chybět slova. Velké festivaly se od těch
malých liší především " dokonalou "
organizací, která z nich dělá neosobní
poslech kapel za přísných pravidel, na
jejchž dodržování dohlíží stovky dočasných
nadlidí, k tomuto ůčelu povolaných.
I v tom je Trutnov jiný. Zní to jako
pohádka, ale i když letošní ročník
navštívilo dvacet tisíc lidí, vládla zde
takřka rodinná atmosféra. Je smutné,
že nastaly problémy a festival se možná
bude stěhovat. Uvidíme. Jedno je však
jisté. Za rok se v Trutnově zase setkáme.
Open air music festival Trutnov
2006 festivalový samizdat
Nior W.
Z pod hor - trutnovská scéna, nebo lépe:
z našich uliček... Počátek kapely starého
rockového harcovníka Goyi, který má
odvahu si vzít basovou kytaru a drnkat
s ní country rytmy sahá k legendární
trutnovské kapele System.
Skupina Nior W. se vyprofilovala do
současné podoby přes Blue cafe, které
začalo okolo roku 2004 procházet
obdobím přežívání a invenční impotence
a stagnovat. Bylo nutné aby se něco
stalo. A bylo tomu tak.
Současná zpěvačka s touhou zpívat a hrát
je seznámena na jednom country večírku
s harcovníkem Goyou a na vznik kapely
bylo zaděláno. A nejednalo se jen
o kosmetickou změnu jména. Kapela
vyměnila bubeníka, zásadně změnila styl
a výrazně přitvrdila. Protože jejich
předsevzetím je, že je nutné potkat
muzikanty, co dokážou cítit svoji hudbu
každou buňkou svých schránek,
krystalizoval Nior W. zvolna. Ale jsou
tady. Žádná věhlasná jména, jen lidé
se spoustou chuti ventilovat napětí
a pocity, které nás nenechají v klidu.
